Již je tomu víc jak týden, co jsme se jednoho krásného podzimního dne s dětmi vydali k jeskyni navštívit draka.
Na tuhle velkou zkoušku odvahy jsme děti připravovali vyprávěním příběhů o dobru a zlu, dracích a rytířích a také jsme vyráběli meče na draka. Vyprávěli jsme si, co je čeká za úkol a jak se s ním poprat.
V ten velký den se každý bál trochu jinak. Někdo říkal, že na draka nevěří, aby se s tím vypořádal. Jiný věděl, že tam bude a že ho přemůže. Někteří byli tak vystrašení, že potřebovali uchlácholit. Stezka měla dva úseky. Děti vstupovaly většinou jednotlivě. První začínal na kraji lesa pěšinkou vyznačenou zlatými kamínky, na jejímž konci čekala postava v bílém/anděl, který každému navázal ochrannou stuhu světla na jeho meč. Poté děti vstupovaly do jeskyně utkat se se svým drakem. Kdo potřeboval, toho doprovodil anděl. Na konci jeskyně na děti čekal drak a odměna za odvahu – jablko a cibulka narcisu, kterou když si zasadí do květináče, tak jim po Vánocích vykvete.
Dva z kluků došli až za drakem sami! Ostatní s pomocí, ale všichni stezku zvládli a dostali svou odměnu. I když to někdy vypadalo, že z toho mají srandu a berou to na lehkou váhu, tak každý se nakonec na cestě musel vypořádat se svými strachy. Byl to úžasný den a děti získaly nejcennější dar a totiž, že můžou věřit v sebe a že nejsou samy!
